|
|
Zátoka sviní a její vliv na americko-kubánské vztahy
Jaroš, Milan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje invazi v Zátoce sviní, která byla důležitou součástí americko-kubánských vztahů v 60. letech. Období mezi kubánskou revolucí a kubánskou raketovou krizí bylo poznamenáno rychlým zhoršení těchto vztahů. A právě tímto obdobím je také celá práce ohraničena. Invaze byla výsledkem tohoto zhoršování a Castrovo vítězství se stalo důvodem pro další eskalaci nepřátelství mezi Spojenými státy a Kubou. Práce odpovídá na otázku, jaký rozhodovací proces vedl k tomu, že nakonec skutečně došlo až k provedení invaze, jaké chyby stály za tím, že celá operace skončila fiaskem, kdo za to nese odpovědnost a jaké důsledky měl americký neúspěch na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi. Analyzuje především jednotlivé kroky přípravy a vliv, který na ně měly všechny zapojené strany. Dochází k závěru, že agresivní přístup byl zvolen kvůli okolnostem studené války a hrozbě komunismu, strachu USA ze ztráty vlastního vlivu na západní polokouli a osobním ambicím jednotlivých účastníků. Odpovědnost za neúspěch se nedá přiřadit pouze Kennedyho rozhodování, plánování CIA nebo špatně organizované kubánské opozici, protože za ním stálo spojení všech těchto faktorů. Fiasko v Zátoce sviní následně vedlo ke zhoršení vztahů, které bylo specifické dalšími americkými snahami zbavit se Castra a jeho rostoucí...
|
|
|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
|
|
Kubánský politický režim po odchodu Fidela Castra
Pokorná, Lucie
Bakalářská práce se zabývá vývojem kubánského politického režimu poté, co Fidel Castro opustil post hlavy státu a předal ji svému bratrovi Raúlovi Castrovi, kterého později nahradil současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Práce obsahuje stručný historický popis režimu, změny a vývoj, které na Kubě nastaly od konce vlády Fidela Castra. Vlastní práce se zabývá především popisem a analýzou toho, jaké změny pro Kubu přinesl odchod Fidela Castra z čela státu. Práce popisuje kubánský politický režim po roce 2008, kdy do čela státu nastoupil Raúl Castro a obsahuje srovnání s režimem za doby vlády Fidela Castra. Tato práce má deskriptivně-analytický charakter a vychází z relevantních zdrojů a literatury.
|
|
|
Zátoka sviní a její vliv na americko-kubánské vztahy
Jaroš, Milan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje invazi v Zátoce sviní, která byla důležitou součástí americko-kubánských vztahů v 60. letech. Období mezi kubánskou revolucí a kubánskou raketovou krizí bylo poznamenáno rychlým zhoršení těchto vztahů. A právě tímto obdobím je také celá práce ohraničena. Invaze byla výsledkem tohoto zhoršování a Castrovo vítězství se stalo důvodem pro další eskalaci nepřátelství mezi Spojenými státy a Kubou. Práce odpovídá na otázku, jaký rozhodovací proces vedl k tomu, že nakonec skutečně došlo až k provedení invaze, jaké chyby stály za tím, že celá operace skončila fiaskem, kdo za to nese odpovědnost a jaké důsledky měl americký neúspěch na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi. Analyzuje především jednotlivé kroky přípravy a vliv, který na ně měly všechny zapojené strany. Dochází k závěru, že agresivní přístup byl zvolen kvůli okolnostem studené války a hrozbě komunismu, strachu USA ze ztráty vlastního vlivu na západní polokouli a osobním ambicím jednotlivých účastníků. Odpovědnost za neúspěch se nedá přiřadit pouze Kennedyho rozhodování, plánování CIA nebo špatně organizované kubánské opozici, protože za ním stálo spojení všech těchto faktorů. Fiasko v Zátoce sviní následně vedlo ke zhoršení vztahů, které bylo specifické dalšími americkými snahami zbavit se Castra a jeho rostoucí...
|
|
|
Business and Cultural Specifics of Cuba
Štrbavá, Martina ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Křenková, Eva (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat základní informace o Kubě, současnou ekonomickou situaci, postavení na světovém trhu a hlavně kulturní a obchodní specifika. První kapitola se zabývá geografickým a politickým postavením Kuby, obyvatelstvem, historií, strukturou ekonomiky, základními makroekonomickými ukazateli a ekonomickým potenciálem. Druhá kapitola je zaměřena na zahraniční obchod a zabývá se i vztahy Kuby k USA a EU. Třetí kapitola se věnuje kubánské kultuře, jejich zvykem a tradicím, umění, postavení žen a je doplněna poznatky od kubánské studentky. Poslední kapitola se týká průběhu a specifik obchodních jednání a je doložena informacemi od českých a slovenských firem, které podnikají na Kubě.
|
|
|
Příčiny, projevy a důsledky americké zahraniční politiky vůči Kubě v letech 1959 - 1963
Chocholová, Anna ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Mikulík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Kubě v období od kubánské revoluce po smrt prezidenta USA Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odpovídá na otázku, co Spojené státy přimělo k rozhodnutí vést proti novému kubánskému režimu agresivní politiku, jaké tato politika měla výsledky, zda vstřícnější postoj vůči Kubě potenciálně představoval lepší alternativu, a jestli ho vzhledem k okolnostem mohli Američané vůbec zaujmout. Analyzuje jednotlivé události a aspekty tohoto období, v čele s invazí v Zátoce sviní, ve snaze zjistit, jak velký vliv měly Spojené státy na Castrův obrat ke komunismu a Sovětskému svazu, a zda právě i jejich vinou nakonec kubánská revoluce vedla až ke kubánské raketové krizi. Autorka dochází k závěru, že americká politika vůči Kubě v letech 1959-1963 nebyla vhodně zvolená, jelikož se jí nepodařilo dosáhnout jejího nejdůležitějšího cíle, tedy svržení Fidela Castra, a navíc zapříčinila větší radikalizaci kubánského režimu, jeho intenzivní spolupráci se Sovětským svazem a strádání kubánských obyvatel. Zároveň ale podotýká, že prosazení a implementace vstřícnější politiky, která by z dlouhodobého hlediska pravděpodobně představovala výhodnější alternativu pro oba státy, znamenalo pro prezidenty USA téměř nemožný úkol, a to především kvůli výjimečným podmínkám...
|
|
|
Projednávání amerických sankcí proti Kubě na půdě Valného shromáždění OSN
Šplíchalová, Eva ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Nejdéle trvající sankční režim byl Spojenými státy uvalen na Kubu v roce 1960 jako výsledek napjatých vztahů v předchozích letech. Jednotlivé administrativy USA modifikovaly podobu sankčního režimu v závislosti na postoji, který ke kubánské otázce zaujímaly. Nejvyšší orgán OSN, Valné shromáždění, přijímá sice právně nezávazné, ale politicky významné rezoluce. Rezoluce odsuzující sankční režim USA je každoročně přijímána od roku 1992. Diskuze o změnách sankčního režimu ve Valném shromáždění je známkou reflexe aktuálního dění a nestrnulosti procesu přijímání rezoluce. Cílem práce je zjistit, zda byly změny sankčního režimu zmíněny v rámci diskuzí o přijetí rezolucí. Výsledkem této analýzy byla prokázána reflexe událostí v proslovech vyslanců. Míra, s jakou byly události zmiňovány, se odvíjí od toho, zda se jednalo o pozitivní či negativní krok směrem k uvolnění embarga a také o jak důležitou událost šlo.
|
|
|
Politické a ekonomické podmínky rozvoje Kuby
Zemanová, Marcela
Bakalářská práce je zaměřená na identifikaci ekonomických a politických problémů rozvoje na Kubě. Hlavním cílem je nalezení faktorů, které působí negativně či pozitivně na rozvoj ostrova. Práce obsahuje podstatné historické události, které ovlivnily vývoj celé kubánské republiky, základní komplexní charakteristiku jak přírodních, tak i politických, ekonomických a sociálních poměrů na Kubě, současný stav řešené problematiky a prognózy politického a ekonomického vývoje. Praktickou část tvoří diskuze výsledků z dotazníku o veřejném mínění na Kubě.
|
|
|
Kuba - diktatura ve světě demokracie
Vodraška, Martin ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Melcher, Ota (oponent)
První kapitola práce popisuje základní informace o zemi - poloha, geografie a obyvatelstvo. Ve druhé kapitole se zabývá práce historickými událostmi Kuby a rozbor jejich dílčích ekonomických důsledků. Třetí kapitola analyzuje politický a sociální systém Kuby. Čtvrtá kapitola stanovuje hlavní atributy ekonomiky státu dnes a vztah země k demokracii. Poslední kapitolou se práce snaží predikovat možný vývoj do budoucna.
|
|
|
Vztahy Kuba - SSSR 1959-1991: charakteristika a definice jednotlivých etap
Čápková, Tereza ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem vztahů karibského ostrova Kuby a Sovětského svazu od roku 1959 (vítězství revoluce vedené Fidelem Castrem na ostrově) do roku 1991 (rozpad SSSR). Práce je rozdělena do pěti částí, z nichž první se zabývá historickým vývojem Kuby. Ostatní kapitoly jsou věnovány navázání, prohlubování, popř. ochlazování vzájemných vztahů a jsou zmíněny události, které k takovému vývoji vedly. Práce zkoumá motivační faktory vedoucí obě země k vzájemné spolupráci a zjišťuje, zda geografická blízkost byla hlavním důvodem, proč SSSR spolupracoval a finančně podporoval Kubu. Práce také upřesňuje roli ideologie marxismu-leninismu v partnerství obou zemí.
|
host ::
RSS.